Užitečné informace

Aktuální pozice v hierarchii webu: Úvodní stránka » Nejčastější dotazy » Administrativní bezpečnost

Administrativní bezpečnost

Níže uvedené předpisy budou v textu uváděny ve zkratce.

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací , ve znění vyhlášky č. 55/2008 Sb. (dále jen „vyhláška“).

Jak se postupuje při skartaci dokumentů obsahujících utajovanou informaci?

Podle § 21 odst. 10 zákona se při vyřazování dokumentů obsahujících utajované informace postupuje podle § 7 a § 13 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vzhledem k tomu, že zmiňovaný § 13 odst. 1 byl vykládán různě, učinil Národní bezpečnostní úřad v dané věcí dotaz na Ministerstvo vnitra, které je tvůrcem a gestorem zákona č. 499/2004 Sb. Na základě tohoto dotazu byla vypracována odborem archivní správy Ministerstva vnitra metodika (Vyřazování dokumentů s utajovanými informacemi č.j.: AS-916/2-2006).

Uvádí se v evidenčním záznamu do jednacího protokolu rozlišení utajovaných a neutajovaných příloh utajovaného dokumentu ?

Při zápisu do sloupce č. 6 není právními předpisy řešeno, zda je nutné rozlišovat přílohy utajovaného dokumentu na utajované nebo neutajované. Doporučuji, vzhledem k větší přehlednosti, ve sloupci č. 6 stejný záznam, jaký se vyznačuje podle § 12 odst. 2 písm. e) vyhlášky na utajovaném dokumentu.

Je původce povinen vždy posoudit stupeň utajení u dokumentu, který mu žadatel zašle k posouzení, zda pominul důvod pro utajení informace podle § 22 odst. 4 zákona, v případě, že dokument již skartoval? V takovém případě, ale nemůže splnit zákonnou povinnost stanovenou v § 22 odst. 6 zákona (oznámit neprodleně tuto skutečnost písemně všem adresátům utajované informace).

Pokud původce zničí utajované dokumenty v rámci skartačního řízení bez zrušení stupně utajení, tak nemá ze zákona ani vyhlášky povinnost oznamovat adresátovi tuto skutečnost. Jestliže bude adresátem tohoto utajovaného dokumentu písemně požádán, aby posoudil trvání utajení dokumentu, je tento úkon povinen vykonat vzhledem k tomu, že je, jak je již uvedeno, původcem utajovaného dokumentu. Adresát mu však musí tento utajovaný dokument k posouzení zaslat.

Je nutné údaj o vyhotovení kopie (opisu) vyznačit v jednacím protokole, popř. sběrném archu nebo je postačující vyznačit údaj o vyhotovení kopie utajovaného dokumentu na originálu utajovaného dokumentu, ze kterého se kopie vyhotovuje?

Vyhotovení kopie se vyznačí na výtisku, který je pro vás originálem a ze kterého jsou kopie pořizovány. Zároveň je nutno uvést rozdělovník adresátů. V evidenci v jednacím protokolu se pak uvádí ve sloupci č. 10 „dle rozdělovníku“ nebo podle záznamu o vyhotovení kopie ( kde se uvádí důvod vyhotovení, čímž se rozumí pro koho byla vyhotovena).

Za jakých podmínek lze dodatečně stanovit stupeň utajení?

Podle § 21 odst. 1 zákona je původce povinen, mimo jiné, vyznačit na informaci, která naplňuje znaky § 4 zákona a je uvedena v seznamu utajovaných informací, stupeň utajení. Podle § 22 odst. 1 zákona se stupeň utajení na utajované informaci vyznačí při jejím vzniku. V souvislosti s aplikací tohoto ustanovení zákona je nutno chápat zákonem stanovenou dobu vyznačení stupně utajení utajované informace, tj. při jejím vzniku, jako skutečnost, která zakládá případný odpovědnostní vztah za nevyznačení stupně utajení - správní delikt podle § 153 odst. 1 písm. f) nebo písm. p) zákona. Uvedené ustanovení zákona tedy nevylučuje případné dodatečné vyznačení stupně utajení, jak u původce informace, tak jejich adresátů, a to i v kontextu s oprávněním NBÚ podle § 144 odst. 1 zákona.

V každém konkrétním případě je však nutné vždy zkoumat nejen dobu, ale především vlastní rozsah kompromitace utajované informace, kdy nebude dodatečné vyznačení stupně utajení v některých případech pochopitelně již možné. Pokud tedy např. byly či stále jsou utajované informace již veřejně dostupné blíže neurčenému okruhu neoprávněných osob (zejména kompromitace prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků), dodatečné stanovení stupně utajení by bylo asi v rozporu s účelem zákona. Na tomto místě je však nutné podotknout, že vzhledem k faktickému orientačnímu významu, které vyznačení stupně utajení na utajované informaci pro její adresáty představuje, je zřejmé, že do doby vyznačení stupně utajení, tito nejsou povinni s ní, jako s utajovanou informací podle zákona nakládat a vzhledem k absenci subjektivní stránky nemohou být i odpovědni, např. za umožnění přístupu k ní neoprávněné osobě.

S dodatečným vyznačením stupně utajení je spjata znalost okruhu dosavadních adresátů utajované informace, kteří budou následně o jejím utajovaném charakteru poučeni, a to bez ohledu na to, zda budou k jejímu přístupu oprávněnými osobami podle zákona.

Pokud se tedy v rámci opatření, směřujících k dodatečnému vyznačení stupně utajení na dokumentech, nepotvrdí taková míra jejich kompromitace, která by tento krok činila irelevantním, NBÚ není známa žádná zákonná překážka, která by tomuto za výše uvedených podmínek bránila. Absence vyznačení stupně utajení na informaci, která splňuje při svém vzniku ostatní pojmové znaky podle § 2 písm. a) zákona, tedy nevylučuje jeho dodatečné vyznačení a to s přihlédnutím k době a rozsahu její kompromitace. Takový postup nelze považovat za postup, který je v rozporu s účelem zákona.

Musí mít kurýr, který přepravuje utajované dokumenty stupně utajení Vyhrazené, přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené nebo vyšší?

Zákon ani vyhláška tuto otázku přímo neupravuje a neřeší. Podle § 9 odst. 4 vyhlášky musí kurýr při přepravě zásilky obsahující utajovaný dokument stupně utajení Vyhrazené učinit taková opatření, aby se zabránilo přístupu neoprávněné osobě k utajované informaci. Podle odst. 3 tohoto paragrafu se k přepravě uvedeného utajovaného dokumentu používá přenosná schránka, obálka nebo pevný obal, které musí být stanoveným způsobem označeny. Z uvedeného vyplývá, že kurýr nemá přístup k utajované informaci, že nezná její vlastní obsah. Právní předpis tedy neukládá kurýrovi, přepravujícímu utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené, aby byl držitelem platného oznámení resp. osvědčení.

Pokud by ovšem kurýr z jakýchkoliv důvodů přístup k utajované informaci měl (znal obsah utaj. informace), pak samozřejmě musí splňovat všechny podmínky přístupu podle § 6 odst. 1 zákona.

I přes výše uvedené skutečnosti a vzhledem k požadavku na zajištění dostatečné ochrany utajovaných informací i nejnižšího stupně utajení se jeví jako vhodné využívat i nadále jako kurýry osoby s oznámením, resp. osvědčením. Při přepravě totiž může dojít k situacím, že kurýr bude mít přístup k utajované informaci (seznámí se s jejím obsahem); jde např. o nehody apod.. V těchto případech, i vzhledem k požadavku § 9 odst. 4 vyhlášky, kdy kurýr má povinnost učinit opatření k zabránění přístupu neoprávněné osobě, kterou by v případě, kdyby se jednalo o osobu, která by nebyla držitelem oznámení nebo osvědčení fyzické osoby, případně dokladu, byl on sám.

Pokud je doručen nebo vytvořen k utajovanému dokumentu v téže věci neutajovaný dokument (např. oznámení o zrušení stupně utajení), je možno tento neutajovaný dokument zaevidovat rovnou do jednacího protokolu pro evidenci utajovaných dokumentů?

Podle § 21 odst. 5 zákona se utajovaná informace eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem. Pro evidování utajovaných dokumentů je podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky určen jednací protokol. K utajovanému dokumentu zaevidovanému v jednacím protokolu lze zaevidovat neutajovaný dokument pouze prostřednictvím sběrného archu, což je upraveno v § 13 odst. 2 vyhlášky. Evidence neutajovaného dokumentu je řešena zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. Příklad uvedený v otázce je jednoduše řešitelný, kdy dokument oznamující zrušení stupně utajení je zaevidován v jednacím protokolu (podacím deníku) podle zákona č. 499/2004 Sb., dále při zrušení stupně utajení se postupuje podle § 6 odst. 1 a 3 vyhlášky.

Musí být evidovány utajované dokumenty stupně utajení Vyhrazené NATO, EU a ostatních subjektů cizí moci v samostatné evidenci a ukládány odděleně od ostatních utajovaných dokumentů?

Podle § 79 odst. 1 zákona se v registrech utajovaných informací eviduje, ukládá nebo odesílá utajovaná informace stupně utajení „Přísně tajné“, „Tajné“ nebo „Důvěrné“ poskytovaná v mezinárodním styku. Vzhledem k této skutečnosti lze konstatovat, že prováděcí předpis k tomuto zákonu, vyhláška, řeší v §§ 26 a 27 manipulaci s utajovanými dokumenty pouze výše uvedených stupňů utajení. Evidování zvlášť a ukládání odděleně utajovaných dokumentů stupně utajení „Vyhrazené“ poskytovaných v mezinárodním styku není zákonem ani vyhláškou řešeno. Přesto však doporučujeme pro lepší přehlednost evidovat tyto utajované dokumenty zvlášť a ukládat je odděleně.

Musí se utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené NATO předávat přes registr poskytovaných utajovaných informací ?

Podle § 79 odst. 1 zákona se v registrech utajovaných informací eviduje, ukládá nebo odesílá utajovaná informace stupně utajení „Přísně tajné“, „Tajné“ nebo „Důvěrné“ poskytovaná v mezinárodním styku.

Jak označit neevidovaný podkladový materiál stupně utajení Vyhrazené?

Podle § 21 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon), je původce povinen na informaci, která naplňuje znaky § 4 zákona a je uvedena v seznamu utajovaných informací, vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku. Vyznačování těchto údajů zpracovatel původce provede i na podkladovém materiálu stupně utajení Vyhrazené v listinné a nelistinné podobě k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené. Evidenční označení na tomto materiálu zpracovatel původce nevyznačí, pokud odpovědná osoba původce podle § 21 odst. 5 zákona stanovila, že se podkladové materiály stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené neevidují. Rozsah výše uvedených údajů může být rozdílný, pokud je evidován pouze podkladový materiál a nebo, když se stane součástí utajovaného dokumentu. Pokud se však stane podkladový materiál součástí utajovaného dokumentu, musí být, podle § 8 odst. 3 vyhlášky č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění vyhlášky č. 55/2008 Sb. (dále jen „vyhláška“), evidován vždy. Na neevidovaném podkladovém materiálu má původce povinnost vyznačit, jak je již výše uvedeno (§ 21 odst. 1 zákona), svůj název, stupeň utajení Vyhrazené a datum vzniku materiálu. Doporučuji aby zpracovatel na tomto materiálu vyznačil v jeho horní části nebo na štítku  slova „podkladový materiál“.

Co je nelistinná podoba podkladového materiálu stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené?

Nelistinným materiálem se rozumí záznamová nosná média (disketa, CD, DVD a další) , která jsou využita k vyhotoveni originálu utajovaného dokumentu. Podkladový materiál nelze ztotožňovat s technickým zařízením podle § 30 odst. 1 vyhlášky.

Jak nejjednodušším způsobem odtajnit utajované dokumenty, které vznikly u státního zastupitelství a soudu v návaznosti na žádost policie ČR o použití operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků?

V dané věci se jedná o utajované dokumenty vznikající v souvislosti s použitím operativně pátracích prostředků a podpůrných operativně pátracích prostředků Policií ČR (dále jen „policie“). Prvním takto vzniklým utajovaným dokumentem je žádost policie, na kterou navazuje utajovaný dokument státního zastupitelství (dále jen „SZ“) a utajovaný dokument soudu. Policie vkládá do své žádosti utajovanou informaci a takto vzniklý utajovaný dokument zasílá SZ. SZ vypracuje na základě této žádosti vlastní utajovaný dokument, který zasílá soudu. Soud na základě žádosti policie a utajovaného dokumentu SZ vypracuje vlastní utajovaný dokument, který zpětně zasílá SZ a policii. Pokud SZ a soud ve svých utajovaných dokumentech používá utajovanou informaci, která vznikla u policie, je možné u takto vzniklých utajovaných dokumentů zrušit stupeň utajení na základě zrušení stupně utajení žádosti policie. V tomto případě doporučujeme, aby SZ i soud v horní části přední strany prvního listu utajovaného dokumentu pod vyznačený stupeň utajení uvedli větu: „Utajovat do zrušení stupně utajení žádosti policie“. Toto uvedou ve vlastním zájmu, protože po odtajnění nemusí informovat o tomto úkonu adresáty. V případě, že SZ nebo soud do vlastního utajovaného dokumentu, který vznikl na základě žádosti policie, vložili novou utajovanou informaci, neuvedou v horní části přední strany prvního listu utajovaného dokumentu pod vyznačený stupeň utajení výše navrhovaný text, ale musí při zrušení stupně utajení tohoto vlastního dokumentu písemně informovat všechny adresáty. Toto zrušení stupně utajení je možné provést teprve tehdy, když byl zrušen stupeň utajení i u žádosti policie. V obou výše uvedených případech musí policie informovat o zrušení stupně utajení své žádosti všechny její adresáty.

Vyhledávání

Hlavní menu