Doporučujeme důkladné prostudování níže uvedených informací a souvisejících právních předpisů. Můžete tak předejít situaci, kdy Vaše žádost o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (dále jen „žádost o doklad“) bude Národním bezpečnostním úřadem (dále jen „Úřad“) odmítnuta s tím, že se v daném případě nejedná o výkon citlivé činnosti.

I. Úvod

Dne 1.1.2014 nabývá účinnosti zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem). Tento právní předpis nahrazuje doposud platný zákon č. 310/2006 Sb.

Zákon č. 229/2013 Sb. definuje tzv. citlivé činnosti, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení zájmu České republiky [§ 80 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“)].

Citlivé činnosti jsou vymezeny v § 6 odst. 2 zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem a považují se za ně tyto činnosti:

  • nakládání s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6,
  • výkon funkce odpovědného zástupce při činnosti podle písmene a),
  • výkon funkce člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgánu, prokuristy, odpovědného zástupce, je-li ustanoven, právnické osoby, která nakládá s bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6.
  • Pro výkon výše uvedených citlivých činností ze strany fyzických i právnických osob je nutné, aby dotčené fyzické osoby byly držiteli dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby (případně osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím stupně Důvěrné a vyšší, neboť osoba, které je držitelem takového osvědčení, se považuje za oprávněnou k výkonu citlivé činnosti, viz § 80 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb.).

Při stanovování, zda osobou vykonávaná činnost v oblasti nakládání s bezpečnostním materiálem je citlivou činností, je třeba posoudit, zda tato činnost odpovídá následujícím kritériím:

  1. V souladu s ustanovením § 3 odst. 1 zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem se za nakládání s bezpečnostním materiálem považuje nabývání vlastnictví, držení, nákup, prodej, půjčování, vývoj, výroba, oprava, úprava, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování nebo ničení bezpečnostního materiálu. Nakládáním se rozumí též zprostředkování těchto činností. Právnická či podnikající fyzická osoba tudíž musí mít zaregistrován právě tento předmět podnikání či mít v úmyslu se tomuto předmětu podnikání věnovat. V případě nepodnikající fyzické osoby nakládající s bezpečnostním materiálem se musí jednat o činnosti rázu obdobného výše uvedenému předmětu podnikání, jinak nejde o citlivou činnost.
  2. Bezpečnostní materiál, jehož se vykonávaná činnost týká, musí být bezpečnostním materiálem skupiny 5 nebo 6. Skupiny jsou obecně definovány jednak v § 2 odst. 1 zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem (viz pozn. níže) a dále upřesněny ve vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 5.12.2013 č. 407/2013 Sb., o členění bezpečnostního materiálu. Bezpečnostní materiál skupiny 5 je dále detailně definován odkazem na mezinárodní smlouvu, která je součástí právního řádu České republiky, konkrétně na Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášenou pod č. 94/2003 (částka 42/2003) Sbírky mezinárodních smluv.

Pozn.:

§ 2 odst. 1 zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem vymezuje v písm. e) resp. f) bezpečnostní materiál skupin 5 resp. 6 následovně:

e) bezpečnostní materiál skupiny 5, který zahrnuje bojová a speciální vozidla bez zbraňových systémů a jejich součásti, na které se vztahuje Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb.m.s.,

f) bezpečnostní materiál skupiny 6, který zahrnuje vojenské letouny, vrtulníky a bezpilotní prostředky bez zbraňových systémů, letecké motory nebo zařízení letadel nebo vrtulníků.

Výše uvedené skutečnosti zásadním způsobem podmiňují odůvodnění žádosti o doklad, a to s ohledem na konkrétní druh materiálu, se kterým žádající osoba nakládá či bude nakládat, a tedy přípustnost jejího podání (podrobně viz část II.).

II. Otázka přípustnosti žádosti o doklad z důvodu výkonu citlivé činnosti dle zákona č. 229/2013 Sb.

V souladu s ustanovením § 99 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb. musí být žádost o doklad řádně písemně zdůvodněna a toto zdůvodnění musí být potvrzeno odpovědnou osobou. Ve zdůvodnění musí být uveden druh citlivé činnosti, kterou má žadatel vykonávat, s uvedením ustanovení právního předpisu, podle kterého bude citlivá činnost vykonávána.

Bezpečnostní řízení, které je Úřadem následně na základě žádosti o doklad realizováno, je administrativně náročným procesem; podobně náročným procesem je samotná příprava žadatele před podáním žádosti o doklad, neboť její součástí je mj. také dotazník a konkrétní povinné podkladové materiály.

S ohledem na způsob, kterým zákonodárce vymezil citlivé činnosti v oblasti nakládání s bezpečnostním materiálem, jakož i s cílem předejít neopodstatněnému zatěžování občanů, kteří sice mohou nakládat s materiálem, který má do jisté míry charakter materiálu bezpečnostního tak, jak jej obecně vymezuje zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem, avšak ve skutečnosti se nejedná o materiál skupin 5 nebo 6, Úřad bez dalšího akceptuje pouze řádně a podrobně odůvodněné žádosti o doklad pro výkon citlivé činnosti v oblasti nakládání s bezpečnostním materiálem.

Např. u skupiny 5 s odkazem na konkrétní typ bojového či speciálního vozidla bez zbraňových systémů a jeho součásti, na které se vztahuje Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. č. 94/2003 Sbírky mezinárodních smluv.

Pokud není žádost o doklad jednoznačně a konkrétně zdůvodněna, Úřad bezpečnostní řízení přerušuje a vyzývá žadatele (účastníka řízení), aby odstranil nedostatky v žádosti (§ 102 zákona č. 412/2005 Sb.). Obdobně Úřad postupuje v případě, kdy žádost odůvodněna je, ale úřední osoba má pochybnosti, zda je možné daný bezpečnostní materiál - věc považovat za materiál spadající do skupiny 5 nebo 6. V takovém případě Úřad pokračuje v řízení až poté, kdy žadatel doloží vyjádření Ministerstva obrany, že se skutečně jedná o tento druh bezpečnostního materiálu. V této souvislosti považujeme za nutné sdělit, že pokud je věc, formálně spadající pod bezpečnostní materiál skupiny 5, odborně znehodnocena, nemusí se již jednat o věc podléhající Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, a proto již nemusí představovat bezpečnostní materiál skupiny 5. Zejména tyto případy je nutné podrobit posouzení Ministerstvem obrany, stejně jako případy materiálu, jehož zařazení pod uvedenou Smlouvu není jednoznačné.

Důvodem pro tento postup je skutečnost, že úřední osoby Úřadu nejsou oprávněny k posouzení těchto případů, v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem je k tomuto posuzování příslušné výhradně Ministerstvo obrany.

V této souvislosti zveřejňuje Úřad kontakty na příslušné osoby z Ministerstva obrany, které toto posuzování provádějí:

pplk. Ing. Josef Přerovský, tel. 606629896, e-mail: prerovsj@army.cz
pplk. Ing. Petr Joch, tel. 606629923, e-mail: acamod@army.cz

Pozn.: o tom, zda věc je či není bezpečnostním materiálem jiných skupin, rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu, kontakt: Ing. Jiří Lang, tel. 224852261, e-mail: langj@mpo.cz