Bezpečnostní řízení (§ 89 – 135 zákona) je proces vedený Národním bezpečnostním úřadem (dále jen „Úřad“) nebo jiným ze zákona oprávněným subjektem podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Jeho zásady vycházejí z principů správního řízení, nejedná se však o správní řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění. V oblasti bezpečnostní způsobilosti slouží bezpečnostní řízení k ověření, zda fyzická osoba splňuje podmínky pro vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti (dále jen „doklad“). Řízení je neveřejné a v jeho průběhu musí být šetřena čest a důstojnost osob dotčených řízením. Jednacím jazykem je čeština (vyjma zákonného výkonu práva příslušníka národnostní menšiny). Písemnosti v cizích jazycích musí být v rámci řízení předkládány jak v originále, tak v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Pokud je předložena písemnost v cizím jazyce na tzv. přenositelném dokumentu (např. A1,S1,S2,S3,DA1,P1,U1,U2,U3...), je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 akceptována bez úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud je předložena v úředním jazyce členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska.

Kromě osobních úkonů se může účastník řízení nechat zastupovat advokátem nebo zvoleným zástupcem, kterému udělil písemnou plnou moc. V průběhu řízení jsou účastník a jeho zástupce oprávněni nahlížet před vydáním rozhodnutí do neutajované části bezpečnostního svazku. Úřední osoba, která se řízení účastní, může být z řízení vyloučena na základě vlastního návrhu nebo na základě námitky podjatosti vznesené účastníkem řízení.

Délka bezpečnostního řízení je stanovena zákonem:

  • lhůta pro provedení bezpečnostního řízení o vydání dokladu je 75 dnů.

Lhůtu může ředitel Úřadu prodloužit maximálně dvakrát o dobu stanovenou pro řízení o vydání dokladu, a to v případech, kdy nemůže zpravodajská služba nebo policie sdělit výsledky šetření ve stanovených lhůtách nebo orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba nemůže poskytnout ve stanovené lhůtě informaci požadovanou v rámci řízení.

Doba prodloužení lhůty nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení příslušného řízení.

Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 109 odst. 2 zákona, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen.

Řízení je zahájeno (§ 93 zákona):

  • dnem doručení žádosti o vydání dokladu Úřadu,
  • dnem doručení písemného oznámení o zahájení řízení o zrušení platnosti dokladu držiteli tohoto dokladu,
  • anebo dnem doručení rozhodnutí o rozkladu, pokud je věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí.

Je-li žádost podávána osobně a nemá předepsané náležitosti nebo není úplná, pomohou zaměstnanci Úřadu žadateli odstranit nedostatky na místě. Nelze – li tak učinit, je žadatel vyzván písemně, aby nedostatky v žádosti odstranil ve lhůtě 30 dnů (§ 102 zákona). Pokud tak neučiní, Úřad řízení zastaví (§ 113 zákona) a vyrozumí o této skutečnosti odpovědnou osobu.

V případě, že bude účastník po zahájení řízení vyzván, aby doplnil údaje uvedené v žádosti, učiní tak do 14 dnů od doručení výzvy (§ 103 zákona). Jestliže tak neučiní, vystavuje se možnosti, že Úřad řízení zastaví (§ 113 zákona). Institut výzvy k doplnění údajů může být použit kdykoli v průběhu řízení, nikoli pouze bezprostředně po podání žádosti.

Cílem a smyslem řízení je zjistit stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí o vydání či nevydání dokladu. Úkony, které jsou za tímto účelem prováděny, směřují k ověření toho, zda účastník řízení splňuje podmínky pro vydání dokladu. Při tomto ověřování Úřad vychází nejen z údajů od účastníka řízení, ale také z informací, které si vyžádal od příslušných orgánů státu, právnických nebo podnikajících fyzických osob. Důležitými úkony, které lze v průběhu řízení využít, jsou dále výslech svědka, pohovor s účastníkem řízení a ustanovení znalce.

Svědkem (§ 104 zákona) může být každá fyzická osoba (vyjma příslušníků policie a zpravodajských služeb podílejících se na řízení). Vyslechnout nelze osobu, která by porušila ochranu utajovaných informací nebo povinnost mlčenlivosti (není-li jí zproštěna). Případné odepření výpovědi se řídí ustanovením § 100 trestního řádu. Nedostavení se k podání svědecké výpovědi, podání nepravdivé či neúplné výpovědi může mít za následek uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč (v úhrnu max. 100 000 Kč). Na žádost Úřadu může být svědek předveden. O výpovědi je pořízen protokol, který se stává součástí bezpečnostního svazku. Uplatnit nárok za ušlý výdělek a cestovní výdaje je nutné ve lhůtě 5 dnů. Od svědka lze též požadovat, aby ke skutečnostem, které mu Úřad uvede, podal písemné vyjádření. Podpis svědka musí být na každé straně listiny obsahující jeho vyjádření.

Pohovor s účastníkem řízení (§ 105 zákona) se provádí, je-li třeba objasnit některé skutečnosti v průběhu řízení. Opakované nedostavení se k pohovoru bez omluvy má za následek zastavení řízení. Stejný následek má také nepravdivá nebo neúplná výpověď při pohovoru; uvádění nepravdivých nebo neúplných informací v průběhu pohovoru (resp. v průběhu řízení), může mít též za následek nesplnění podmínky spolehlivosti a následné nevydání dokladu. O výpovědi je pořízen protokol, který se stává součástí bezpečnostního svazku a v případě, že o to účastník řízení před zahájením pohovoru požádá, je pohovor zaznamenán na obrazový nebo zvukový záznam, který se také stane součástí bezpečnostního svazku. Na žádost účastníka řízení je rovněž vydána kopie protokolu.

Jednou z podmínek pro vydání dokladu  je osobnostní způsobilost. Pokud je v řízení zjištěna pochybnost o osobnostní způsobilosti účastníka řízení, Úřad ustanoví znalce k ověření jeho osobnostní způsobilosti. Náklady na znalecký posudek o osobnostní způsobilosti hradí Úřad.

Institut znalce (§ 106 zákona) může být použit i v jiných případech, kdy je třeba odborného posouzení skutečností (např. oceňování majetku, aj.) důležitých pro rozhodnutí. V těchto případech, Úřad ustanoví znalce a vyžádá si znalecký posudek z jiného oboru. Náklady za zpracování znaleckého posudku jsou rovněž hrazeny Úřadem a posudek slouží jako podklad pro rozhodnutí.

Provedení bezpečnostního řízení je vázáno lhůtami. V určitých případech může dojít k přerušení řízení (§ 112 zákona) a po dobu přerušení řízení lhůty neběží.

Řízení je přerušeno, jestliže:

  • u jiného orgánu státu probíhá řízení, které řeší otázku významnou pro vydání rozhodnutí (tzv. předběžná otázka),
  • účastník řízení byl vyzván, aby odstranil nedostatky v žádosti nebo aby doplnil jiné požadované údaje, nebo jestliže byl předvolán k pohovoru,
  • nelze provést výslech svědka,
  • účastník řízení požádá o přerušení z důvodů bránících mu v účasti na řízení, nejdéle však na dobu 60 dnů,
  • byl ustanoven znalec pro vypracování znaleckého posudku.

Řízení se přerušuje dnem předání rozhodnutí o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového rozhodnutí účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení.

O přerušení řízení Úřad informuje rozhodnutím účastníka řízení a rovněž odpovědnou osobu. Po pominutí překážek řízení nebo po uplynutí lhůty 60 dnů, kdy účastník řízení požádal o přerušení řízení z důvodů bránících mu v účasti na řízení, pokračuje Úřad v řízení. O pokračování řízení je písemně vyrozuměn účastník řízení, odpovědná osoba již nikoli.

Řízení končí doručením jeho výsledku fyzické osobě. Může však být také zastaveno (§ 113 zákona). Jedná se o případy, kdy účastník bezpečnostního řízení:

  • vezme svoji žádost zpět,
  • nesplňuje základní podmínky jako je věk, bezúhonnost a svéprávnost,
  • neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky v žádosti,
  • nedostaví se opětovně bez omluvy k pohovoru,
  • nedá souhlas k provedení dalších nezbytných úkonů podle  § 109 odst. 2 zákona,
  • podá nepravdivou nebo neúplnou výpověď či neposkytuje jinou nezbytnou součinnost a na základě daného stavu nelze rozhodnout,
  • zemře nebo je prohlášen za mrtvého.

Dále jde o případy kdy:

  • není možné zjistit úplně a přesně skutečný stav věci proto, že účastník řízení se dlouhodobě zdržuje nebo zdržoval na území cizího státu,
  • odpadne důvod či předmět řízení o zrušení platnosti dokladu dokladu.

Úřad může bezpečnostní řízení o vydání dokladu zastavit i na základě písemného oznámení právnické osoby, podnikající fyzické osoby a orgánu státu Úřadu o tom, že před vydáním dokladu nebo rozhodnutí o nevydání dokladu pominuly skutečnosti, kterými byla žádost o doklad odůvodněna.

K usnadnění postupu a zajištění průběhu řízení slouží další instituty bezpečnostního řízení, jimiž jsou předvolání, předvedení, pořádkové pokuty. Úřad může předvolat osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná. V případě, že se osoba, která je předvolána jako svědek, bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné dožádání nedostaví, může být předvedena Policií ČR nebo u příslušníků ozbrojených sil prostřednictvím nadřízeného.

Osobě, která se nedostaví bez závažných důvodů na písemnou výzvu, podá nepravdivou či neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. Pokuta může být uložena opakovaně, až do úhrnné výše 100 000 Kč.

Všechny písemnosti se v řízení doručují do vlastních rukou. Jestliže adresát odmítne zásilku převzít nebo ji nepřevezme, jelikož se o jejím uložení nedozvěděl, ačkoliv se v místě bydliště zdržuje, nastává právní fikce doručení (§ 120 odst. 3 zákona) a písemnost se považuje za doručenou:

  1. dnem odmítnutí převzetí písemnosti adresátem nebo
  2. dnem, kdy uplynulo 10 dní od uložení výzvy k převzetí - nebyl-li adresát v místě, které sám určil jako místo pro doručování písemností, zastižen, doručovatel mu vhodným způsobem oznámí, kde je písemnost uložena a kde je možné ji vyzvednout; není-li v takovém případě písemnost vyzvednuta do 10 dnů od jejího uložení, považuje se posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o jejím uložení nedozvěděl.


Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky je zveřejněn i na internetových stránkách – zde

Osobám neznámého pobytu a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, Úřad doručuje veřejnou vyhláškou. Patnáctým dnem po vyvěšení písemnosti na úřední desce Úřadu, se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění na internetových stránkách Úřadu.

Místem pro doručení je adresa v České republice stanovená účastníkem řízení nebo jím zvoleným zástupcem, na adresu v zahraničí lze doručovat pouze v případě, kdy se zde osoba zdržuje ve státním zájmu. V případě doručování do zahraničí lhůty bezpečnostního řízení podle zákona neběží.